|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Aspekty bydlení ve výškových budovách v Číně
Toman, Radek ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Topolčanská, Maria (oponent) ; Hlaváček, Petr (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Současná města jsou vystavena obrovským změnám a rychlému vývoji. Práce zkoumá způsoby bydlení a života společnosti ve velkoměstech 21. století. Čína je extrémním příkladem rapidní urbanizace, proto nám předkládá spoustu příležitostí k výzkumu. Na základě analýzy vybraných příkladů městského bydlení se práce zabývá alternativami budoucího vývoje měst. Práce byla zpracovávána během studijní stáže na Southeast University v čínském Nanjingu.
|
|
|
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Až vlci odejdou
Preininger, Petr ; Fránek, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Město roste extenzivně - vytváří si kolem sebe prstence. V důsledku dochází k tvorbě sídelní kaše v měřítkách celých měst. Nastává paradox hustoty - zatímco město roste, jeho hustota obyvatel klesá. Díky chronickému nedostatku intenzity (která navozuje pocit „normálního") dochází při sebemenším náznaku k halucinacím. Normálnost se stává silnou drogou. Typický plán musí reflektovat veškeré potřeby Homo Civitatis. Musí se transformovat z open space kanceláří do svého původního záměru. V pravidelném intervalu je duplikace typického plánu přerušena a nahrazena veřejným prostorem.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
NOVÉ STARÉ BRNO Návrat bydlení do center měst
Lysá, Karolína ; Kaštánková, Jana (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem návratu bydlení do center měst. Je rozčleněna do třech oddílů. V první části analyzuji dotčené území. Na analytickou část navazuji urbanistickou studií, která nabízí řešení reurbanizace dané lokality. Poslední oddíl je věnován urbanistickému detailu - obytnému bloku členěnému na osm bytových domů, z nichž čtyři zpracovávám na úrovni architektonické studie.
|
|
|
Extrémní hydrologické jevy v kontextu městského plánování
Klimeš, Zdeněk ; Dráb, Aleš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo popsat známé extrémní hydrologické jevy a možné přístupy ke zmírnění jejich negativních dopadů. Práce byla zpracovávána jako rešerše literatury z různých úhlů pohledu na danou problematiku, ne pouze z jednostranného pohledu technického či ekologického. Postup byl systematický, od popisu historického vývoje problematiky přes definování globálních ekologických problémů, nástin legislativních podmínek a zpracované odborné literatury až po ukázky současných trendů. Vzhledem k šíři dané problematiky se práce dotýká detailněji pouze dílčích částí. Zaměřuje se na ukázky možných dílčích opatření a následné synergie těchto opatření z pohledu minimalizace dopadů extrémních hydrologických jevů.
|
|
|
Připrava pozemků pro developerský projekt
Černý, Petr ; Lukelová, Petra (oponent) ; Ivanička, Koloman (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je příprava pozemků pro developerský projekt. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části práce jsou v jednotlivých kapitolách popsány procesy, nutné k zahájení, přípravě a realizaci developerského projektu. Jedná se o vznik samotné myšlenky výstavby, o problematiku územního plánování, jednotlivé fáze developerského projektu, o financování developerského projektu, o zajištění právního vztahu k pozemku a o zasíťování pozemku určeného pro výstavbu. V praktické části práce je popsán rozdíl mezi developerským projektem přípravy pozemků pro výstavbu rodinných domů, který byl iniciován a řízen obecním úřadem a neřízenou zástavbou na pozemcích obchodníka s nemovitostmi.
|
|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
host ::
RSS.